Habr obecný (Amanita phalloides) je jedovatá houba z čeledi muchomůrka. Navenek má habr zvláštní eleganci a neobvyklost, díky čemuž je mimořádně atraktivní pro ty, kteří rádi sbírají houby. Za atraktivním vzhledem však habr skrývá vážné nebezpečí pro člověka.
Habr roste v různých typech lesů, preferuje šípky a dubové plantáže. Vyskytuje se na většině území Ruska a také v mnoha dalších zemích. Habry se objevují většinou začátkem léta a až do konce podzimu.
Toxicita habru dosahuje velmi vysoké úrovně a je považován za jednu z nejnebezpečnějších hub. Jeho jedlé protějšky, jako je hřib a hřib, jsou fyzicky podobné habru, takže je pro houbaře ještě nebezpečnější. Pozornost a opatrnost při sběru hub jsou důležité vlastnosti, které pomáhají vyhnout se otravě habrem.
Habr obecný – popis kde roste, jedovatost houby
Popis habru
Habr má velkou čepici miskovitého tvaru, o průměru 10 až 30 centimetrů. Klobouk je konvexní, tlustý a masitý, často se zakřivenými okraji. Jeho povrch je hladký a lesklý a může mít různé odstíny žluté nebo oranžové.
Habrová noha je válcovitá, tlustá a hustá. Jeho barva odpovídá barvě čepice. Podél okraje nohy je nažloutlý nebo bílý plstěný okraj. U mladých jedinců je noha často jasně oranžová.
Dužnina habru je hustá a bílá. Po naříznutí může vylučovat bílou nebo nažloutlou šťávu. U některých druhů míza oxiduje a barví se do fialova.
Kde roste habr?
Habr preferuje růst v jehličnatých nebo smíšených lesích. Preferuje vlhké a na živiny bohaté půdy. Habry často najdete pod borovicemi, smrky nebo břízami.
Habry rostou jak ve skupinách, tak odděleně. Objevují se od července do října.
Toxicita houby
Všechny habry jsou považovány za jedlé. Nedoporučuje se však konzumovat houby nasbírané z kontaminovaných oblastí, protože mohou obsahovat toxické látky.
Při sběru habrů se doporučuje opatrnost a dobrá znalost houby, aby nedošlo k záměně s jinými jedovatými houbami.
Co je habr a kde roste?
Charakteristickým znakem habru je jeho jedovatost. Celá houba obsahuje toxické látky, které mohou při konzumaci způsobit vážnou otravu. Habr je proto pro potravinářské využití absolutně nevhodný a jeho sběr a konzumace je přísně zakázána.
Habry se vyskytují v různých částech světa, ale oblíbené jsou zejména v Evropě a Severní Americe. Tyto houby nejraději rostou v jehličnatých lesích, hlavně pod borovicemi a smrky. Živí se organickým materiálem rozkládajícím se v půdě a mohou vytvářet vzájemně výhodné vztahy s kořeny stromů.
Habry se objevují většinou koncem léta a na podzim. Lze je nalézt jak v lese, tak na okraji, v bažinatých oblastech nebo dokonce v městských parcích. Před sběrem habrů však musíte být maximálně opatrní, protože je lze snadno zaměnit s jinými jedovatými houbami, zejména muchovníky.
Jak jedovaté jsou habrové houby?
Příznaky otravy habrem mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, žaludeční a střevní poruchy, bolesti hlavy, závratě, poruchy koordinace, rozšířené zorničky, pocení, ospalost nebo neklid, záchvaty až halucinace.
Houby habrové se pro jejich vysokou toxicitu nedoporučují sbírat a jíst. Pokud se náhodou otrávíte habrem, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože toxické látky mohou mít vážné dopady na lidské zdraví.
Vlastnosti rabeoviku a jeho použití
Habr lze nalézt v různých typech lesů, včetně jehličnatých a listnatých. Preferují stinná místa s vlhkou půdou a lze je nalézt jak na stromech, tak na zemi.
Je však třeba připomenout, že habry jsou jedovaté a jejich konzumace je přísně zakázána. Jejich toxicita je dána obsahem chemické látky muskarin, která může způsobit vážné otravy.
Habry jsou také známé pro své léčebné využití. Šťáva z houby se používá v některých přípravcích k léčbě bolestí hlavy, svalových křečí a dalších neurologických onemocnění.
Obecně je habr unikátní houba světlého vzhledu, ale pro člověka nebezpečná ke konzumaci. Pokud plánujete sbírat houby v lese, určitě se seznamte s vnějšími znaky habru a ujistěte se, že neskončí ve vaší výbavě.
