Hlíva ústřičná (lat. Phallus impudicus) je jednou z nejneobvyklejších a nejfotogeničtějších hub. Má neobvyklý vzhled, který připomíná genitálie. Distribuováno v různých částech Evropy, Severní Ameriky a Asie. V Rusku najdete hlívu ústřičnou především v lesních a lesoparkových oblastech.
Hlavním poznávacím znakem hlívy ústřičné je tvar plodnice. Jde o vysoce protáhlý svislý stonek, na jehož vrcholu se nachází mycelium ve tvaru hlavy. Tento pohled vzbuzuje mezi houbaři přirozenou zvědavost.
Je důležité si uvědomit, že hlíva ústřičná je jedovatá houba a nedoporučuje se ke konzumaci. Obsahuje toxické látky, které při požití mohou způsobit otravu. Proto je důležité být při sběru hub obezřetný a nezaměnit hlívu ústřičnou s jinými druhy jedlých hub.
Hlíva ústřičná: popis a charakteristika houby
Popis houby
Hlíva ústřičná má výšku 10 až 25 cm a kmen obklopený prstencem úlomků bílého veluru. V horní části kmene je čepice pokrytá tmavě hnědými lesklými slizničními záhyby. Klobouk dosahuje průměru až 10 cm.Nejprve má kulovitý tvar, ale postupem času se otevírá a tvoří zvon. Po nějaké době se uzávěr úplně rozpustí a zůstane jen roh posypaný drobnými datlovými zrnky. Výtrusovitá hmota obsahující výtrusy je hustá černá hmota.
Jinakost
Zvláštností hlívy ústřičné je její neobvyklý tvar, který pomáhá houbě šířit spory. Když klobouk houby vydává vůni, přilétá k němu hmyz a obletuje ho a šíří spory do všech stran. Proces šíření spór dává houbě zmutovaný vzhled, který ji činí neatraktivní pro houbaře a atraktivní pro hmyz.
Je důležité vědět: Hlíva ústřičná je jedovatá a nevhodná ke konzumaci. Při náhodném požití houby se mohou objevit střevní poruchy, nevolnost a zvracení.
Hlíva ústřičná je i přes svůj neobvyklý tvar a jedovatost hlavním zdrojem potravy pro některý hmyz, jako jsou mouchy, mravenci a štíři. Larvy hmyzu se živí výtrusy, které houba vydává.
Varování! Látky obsažené v houbě mohou u některých lidí vyvolat alergickou reakci, proto se nedoporučuje dotýkat se hlívy ústřičné bez ochranných rukavic.
Popis hlívy ústřičné
Hlíva ústřičná (lat. Xerocomus subtomentosus) je druh jedlé houby. Jeho klobouk má průměr 4 až 10 cm a bývá rohovitý. Mladé houby mají složený, kuželovitý tvar, ale jak stárnou, klobouk se stává plochým nebo zvlněným. Barva čepice se může lišit od světle žluté po tmavě hnědou.
Trubicovitá vrstva pod čepicí je žlutooranžová nebo hnědá. Mladé houby mají bílé trubičky, ale jak dozrávají, tmavnou. Na základě této vlastnosti lze určit stáří hlívy ústřičné.
Místo výskytu
Hlíva ústřičná se vyskytuje v různých lesních biomech: smíšené a jehličnaté lesy, parky a zalesněné oblasti. Houba je často k vidění pod borovicemi, smrky a duby. Preferuje vlhké půdy a obvykle se objevuje na začátku léta a pokračuje v růstu až do pozdního podzimu.
Toxicita houby
Hlíva ústřičná je považována za jedlou houbu a je široce používána při vaření. Při sběru jakýchkoliv hub však musíte být opatrní a dodržovat pravidla sběru a přípravy, aby nedošlo k otravě.
| Vědecká klasifikace | Charakterizace |
|---|---|
| Království | houby |
| Oddělení | Basidiomycetes |
| Třída | Agaricomycetes |
| Objednávka | Boletovye |
| Rodina | Russula |
| Pohled | Hlíva ústřičná ve tvaru rohu |
Biotopy hlívy ústřičné
Hlíva ústřičná, jejíž vědecký název je Xerocomellus chrysenteron, je rozšířena v různých oblastech Eurasie a Severní Ameriky. Tato houba preferuje život v jehličnatých a smíšených lesích, kde se vyskytuje na půdě pod jehličnatými a listnatými stromy.
Hlívu ústřičnou lze často nalézt v jehličnatých plantážích, jako jsou smrkové, borové a cedrové lesy. Houba má schopnost symbiotické interakce s kořenovými systémy stromů, zejména borovice a smrku.
Rostou především na vlhkých a vlhkých místech, jako jsou bažiny, rybníky a mokřady, kde je dostatek vody a živin. Lze je však nalézt i na suchých půdách a v pásmu stepí.
Hlíva ústřičná často tvoří velké hlízy, které infikují oddenky stromů a vytvářejí s nimi symbiotický vztah. To umožňuje houbám získávat základní živiny ze stromů a následně pomáhá stromům absorbovat živiny z půdy.
V závislosti na klimatických podmínkách a terénu se hlíva ústřičná vyskytuje v nadmořské výšce 0 až 2000 metrů nad mořem.
Toxicita hlívy ústřičné a preventivní opatření
Jasné nebezpečí
Hlíva ústřičná obsahuje muskarin, který se v houbě nachází po celou dobu jejího vývoje – od mladé houby až po plně vytvořený klobouk. Otrava muskarinem se objevuje 5-10 minut po požití houby a probíhá v několika fázích.
Hlavní příznaky otravy
| Fáze otravy | Příznaky |
|---|---|
| První příznaky otravy | Zvýšené slinění, pocení, slabost, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem |
| Doba trvání otravy | Hodiny 3-4 |
| Komplikace | Snížený krevní tlak, nepravidelný srdeční rytmus, potíže s dýcháním, zhoršená funkce ledvin a jater |
Pokud se objeví příznaky otravy hlívou ústřičnou, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože toxická látka může způsobit vážné problémy v těle. Při poskytování první pomoci se doporučuje výplach žaludku a podání aktivního uhlí.
Aby se zabránilo otravě hlívou ústřičnou, je třeba dodržovat následující opatření:
- Nesbírejte houby, pokud nemáte dostatečné znalosti o jejich druhu a toxicitě.
- Nejezte houby, pokud si nejste jisti, že jsou bezpečné.
- Nesbírejte ani nekonzumujte houby, které vykazují známky toxicity, jako je štiplavý zápach, hořkost nebo skvrny na víčku.
- Při zpracování a skladování nasbíraných hub dodržujte hygienická pravidla.
- Obraťte se na mykology, aby zjistili toxicitu nebo bezpečnost nasbíraných hub.
Dodržování těchto opatření vám pomůže vyhnout se vážným následkům otravy hlívou ústřičnou a zachovat si zdraví.
